Jdi na obsah Jdi na menu
 


I. slimák, strom, ovoce, šachta, baterka

1.Slimák na strom leze,

natrhat si ovoce,

baterku si bere,

silně si věříce.

2. Hlad má super velký,

a tak velmi pospíchá

do šachty však spadl

a už ani nedýchá.

3. Kdo chce jíti do šachty

baterku musí mít

slimák na to zapomněl

už má věčný klid...

4. Z toho plyne poučení

a to velmi veliký

kdo chce žráti ovoce

bude prdět do hlíny.

 

II. děda, hodinky, raketomet, sůl, babička, rakev

1a. Děda zkouší raketomet,

jak by špínu z domu vomet

tuze veliká to byla řacha,

říkal to můj starý brácha.

2a. Netrefil se starý kmet

babička bude vyvádět.

Do rakve si skoky trénuj,

za to, žas nám barák sejmul.

3a. Zbyly nám jen hodinky

a to tuze malinký.

Dědek pláče, v očích sůl,

bába myslí, že je vůl.

 

1b. Děda chystá raketomet

jak by špínu z domu vomet,

babička mu pomáhá,

náboje mu podává.

2b. Děda ale neměl kliku,

náboj letí do kurníku,

slepice to koupily,

půlku těla ztratily.

 

Básnička by Susan - Příprava na zahradní slavnost

(zrcadlo, šuplík, radio, blábol, smetana, přímka)

O přípravě píšu báseň,

namáhám si přitom dáseň.

Růža předem všechno čistí,

seká trávu, hrabe listí.

I záchod (koho by to napadlo)

leskne se jak zrcadlo.

I šuplíky raděj drhne,

co když tam někdo pohled vrhne?

I obrazy v jedné přímce

a odpad všechen skončí v jímce.

Z radia jí k tomu zpívá

Moravanka slova tklivá.

Semtam blábol někdo řekne,

to jí neva - hrají pěkně.

Když je všechno v pořádku,

píše nákup do řádků.

Přemýšlí, kdo co má rád

a pak přijde na nápad:

Pije Schnökö smetanu?

(Mluvit o něm přestanu.)

 

Báseň by Sinclair: Moje drsný ráno

(zrcadlo, šuplík, radio, blábol, smetana, přímka)

Rádio se zapnulo,
Sinclaira to vzbudilo.
"Zas je ráno!" Sinclair vzdychá,
"Stůj jak přímka - a buď zticha!

To je nápad, brzo vstávat,
neměl jsem si pivo dávat!
To zas byla včera pařba,
musím si víc dávat majzla!
A už hledím v zrcadlo,
vypadám jak strašidlo!

Konečně jsem zase člověk
u jídla si mohu hovět.
K pití dám si smetanu,
brzy průser dostanu.

Asi píšu pěknej blábol,
musím být pořád namol.
S psaním básní nemám kliku,
píšu další do šuplíku."

 báseň by Mike (taková mimozemšťanská):

Včera jsem v rádiu slyšela / děsivou velice zprávu:

ufony žena prý viděla, / právě když sekala trávu.

Přilítli po přímce od Kladna, / vylezli z talíře vmžiku,

nechali dům vzhůru nohama / včetně chlíva i kurníku.

Rozbili co rozbít mohli, / zrcadlo, lustr i pračku,

z šuplíku cennosti šlohli, / odnesli novou vrtačku...

Nakonec pro všechny v rozhlase / zahráli Smetanu nahlas

pikantním blábolem po čase / hlučí a žije zas má vlast. 

Vánoční básně (2009)

Zpověď máme za sebou,
a advent taky,
nepřeháníme to s chudobou,
s dárky všem vytřem zraky...

Ale něco stále chybí,
co to asi bude?
To Spasitel má přijít dnes
a na nás taky zbude...

Milostí nás zahrnout
a vykoupit náš život
já v jeho lásce budu plout,
prost všech svých lidských lopot...
(c) Jeroným

Cesmíny a borovice,
co k vánocům patří více?
Dárky, plno cukroví,
sněhulák nic nepoví.
Jestlipak je taky sníh
v Americe na stráních?
V Praze, Skotsku, Jihlavě,
všichni maj´sníh na hlavě.
V hlavě bílo, v srdci splín
ze všech tmavých, chladných zim.
Vzdáleno je předjaří,
kdy přijít se mu podaří?
Věčné jaro v srdci mám,
když Tě, Pane, přijímám...
     mike-a-susan

(kominík, roští, větrák, tasemnice, blbec, postel)

báseň by Mike

Můj nepřítel je kominík:

vždycky, když vymetá saze,

větrákem byt mi zasviní –

za to však zaplatí draze.

 

Podotýkám navíc k tomu,

že když se ten blbec vrací

kolem nás z hospody domů,

někdy nám do roští zvrací.

 

posteli smíchy se dusím:

pomsta bude dílem chvíle!

Tasemnici sehnat zkusím,

na oběd ho pozvu mile.

 

(kominík, roští, větrák, tasemnice, blbec, postel)

báseň by Susan

Sinclair kouká z okna ven
a je velmi unaven.
roští starý větrák leží,
bezdomovec už tam běží.
Zvonek vtom však zazní náhle –
„Jdi tam!“ Uslyší farou táhlé.
Zlehka vstává, schází dolů -
kominík přišel na kontrolu.
Pustí ho a tajemnici,
(ta musí mít tasemnici).
Vrátí se pak zpátky k sobě,
natáhne se, avšak po nějaké době:
„Och já blbec uleh‘ v postel,
vždyť mám přece ještě kostel!“

 

(kominík, roští, větrák, tasemnice, blbec, postel)
By Sinclair

To je blbec! Máňa vzdychá,
může dělat kominíka!
Postavil se večer k tyči
a pak sežral tasemnici.

Vyléčit se nesvedl,
tak na záchod zalezl.
V místnosti je brzy smrad,
začal větrák zapínat.

Větrák saje, ale ouha,
na zdi je už velká šmouha!
Tasemnici to vycuclo,
na zeď ji to vyfluslo.

Kde je roští? Musím čistit,
Máňa bude zas se ksichtit!
A už v postel zalezu,
víc už básnit nesvedu.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Nr. 1

(Susan, 17. 2. 2010 16:42)

Bombová básnička :-)

Děj č.1

(Susan, 11. 2. 2010 23:20)

Napiš děj č. 1, prosím !!!
Nebo aspoň mně na mail :-).

Už...

(Susan, 11. 2. 2010 23:18)

... jsem to opravila :)

och já blbec

(mike, 5. 2. 2010 14:26)

...to nemá chybu! (jen to pusí místo pustí) :-). Zbásnila jsem i děj č.1, ale fakt se sem nehodí. Zdar!

Mike, well done !!!

(Susan, 4. 2. 2010 23:08)

Mikeu, skvělá práce!!! Jak dlouho Ti to trvalo? Mně něco okolo 45 minut :-(. Ale Tvůj příběh je super, zasmála jsem se!!! :-)

:-)

(Susan, 29. 6. 2009 8:39)

Všichni mívají obvykle průjem, jen Comm. mívá asi rovnou průser :-):-):-)

:-)

(mike, 20. 5. 2009 14:04)

i po půlroce je to super